aktuality

31. ledna 2014 začíná podle čínského lunisolárního kalendáře rok koně. Vládu mu předá had, který panoval v roce minulém. Čínský Nový rok je tradiční čínský svátek, který se slaví 15 dní a je známý jako „svátek jara“ neboť uzavírá zimní roční období. Každý rok čínského kalendáře se odehrává v jednom z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu. Podle starověké čínské moudrosti jsou lidé narození ve znamení koně okouzlující, zdvořilí, nezávislí, společenští a oblíbení. V mezilidských vztazích bude mít přátelství významnou roli. Oslavy mají dopad na turistiku, neboť Číňané, kteří pracují mimo domov, cestují na sváteční dny za svými rodinami (podle oficiálních odhadů až 200 milionů lidí) a sehnat lístky na přeplněné vlaky či autobusy bývá obtížné. Původ čínského kalendáře se datuje do roku 2637 před naším letopočtem.

Pořadatelé Festivalu arabské kultury v Plzni oznámili, že podtitul chystaného pátého ročníku zní „PODEJ MI FLÉTNU A ZPÍVEJ“. Jde o odkaz na verš libanonského básníka Džibrán Chalíl Džibrána, kterým si přejí navnadit své hosty na atraktivní témata letošního ročníku, jimiž budou: alternativní arabské umění, tradice versus modernita. Těšit se budete moci např. na výstavu současného arabského e-komiksu, v rámci níž budou představeny práce mladých arabských tvůrců. Za všechny zmiňme Deenu Muhammad a její internetový komiks Al-Qáhira.
Festival arabské kultury v Plzni se pomalu řadí mezi tradiční plzeňské kulturní akce. Ještě donedávna byli vždy jako pořadatel festivalu uváděni studenti Katedry blízkovýchodních studií v Plzni a jejich spřízněné duše. Od loňského čtvrtého ročníku se festival koná pod záštitou občanského sdružení Arabfest, což je dobrovolné nevládní neziskové sdružení občanů zajímajících se o arabskou kulturu a Blízký východ. Cílem Sdružení je získávat a zveřejňovat informace o arabské kultuře; zvyšovat povědomí o kulturní různorodosti regionu Blízkého východu.

Na protivládní demonstrace a exploze výbušnin v metropoli Bangkoku reagovala thajská vláda vyhlášením výjimečného stavu na 60 dní. Opatření se týká Bangkoku a sousedních provincií. Bezpečnostní složky mohou vyhlásit mj. zákaz vycházení nebo vytvořit mimořádné bezpečnostní zóny. Turistických regionů na jihu Thajska se výjimečný stav netýká.

Přijměte pozvánku na SONGFEST, 7. ročník hudební oslavy příchodu čínského nového roku. Přijďte přivítat další lunosolární Nový rok – rok koně 2014. Začíná se již ve čtvrtek 23. ledna v Paláci Akropolis v Praze. Mezi účinkujícími nebudou chybět Jaroslav Dušek, Feng-yűn Song, Lenka Dusilová, Iva Bittová. Slavit se bude nejen v Praze, ale také v Hradci Králové, Plzni, Českých Budějovicích, Písku, Českém Krumlově, Kroměříži, Brně a Znojmě.
Více na www.songfest.cz

Zatímco v prvních letech 21. století zabili pytláci v JAR maximálně 25 nosorožců ročně, v roce 2012 to bylo 668 nosorožců a v loňském roce neuvěřitelných 946 (údaj k 19. 12., číslo tedy není konečné). Ve srovnání s Keňou jsou jihoafrická čísla alarmující, keňské úřady hlásily od ledna do srpna 2013 celkem 34 zabitých nosorožců.
Cena rohů nosorožců na černém trhu vyletěla závratně vzhůru (až na 65 tisíc dolarů za kilogram) díky prudce se zvyšující poptávce ve východní Asii, kde se např. prášek z rozdrcených sloních klů i nosorožčích rohů považuje za účinné afrodiziakum a využívá se též v tradiční medicíně k léčbě rakoviny, revmatismu a proti bolestem a horečkám. Nejen v JAR, kde žije 83 procent všech afrických nosorožců, se potýkají s nezákonným prodejem rohů. Před časem zloději v několika muzeích a zámcích v České republice odřezali rohy vycpaným nosorožcům a podobná praxe se rozšířila i v dalších evropských zemích.
Více na http://www.savetherhino.org/rhino_info/poaching_statistics

Tématem letošního ročníku bude Bhútán – země, která nikam nespěchá. Zkusme v novém roce také trochu zpomalit. Přeberme to dobré z bhútánské idylky. I chudá země může nadělovat…
GO Kamera každoročně přitahuje milovníky cestování, fotografy, filmaře, vodáky, horolezce, potápěče i dobrodruhy, i letos tomu nebude jinak. Festival není doménou pouze „cestovatelů". Svými filmy, fotografiemi a zážitky z cest se představují i polárníci, novináři, režiséři, spisovatelé, hudebníci a další osobnosti společenského života. I tento rok je připraveno více než dvě desítky atraktivních besed a promítání. Na festivalu vystoupí mj. lezec Adam Ondra, kytarista Wohnoutu Honza Homola, který dávno propadl Indii, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek a horolezec Radek Jaroš. Festival navštíví horolezecká legenda Peter Habeler.
Festival se koná v Kongresovém centru brněnského výstaviště 16. – 19. ledna a je doprovodným programem veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR.
Více na www.gokamera.cz

V roce 2013 bylo podle serveru http://sharkattackfile.info/ evidováno 118 útoků žraloků na člověka. 16 z nich skončilo smrtí člověka, 87 zraněním. Nejvíce útoků bylo zaznamenáno v USA – 61, z toho 3 smrtelné.
Další útoky: Austrálie 18/2, Jihoafrická rep. 7/1, Bahamy 6/0, Jamajka 4/3, Réunion 3/2, Brazílie 2/2, Nový Zéland 2/1, Guam 1/1, Britské indickooceánské území 1/1. Další útoky se odehrály ve vodách Belize, Seychel, Tchaj-wanu, Izraele, Fr. Polynésie a Filipín.
Poslední obětí loňského roku byl 2. prosince havajský rybář Patrick Briney, který lovil v kajaku s nohou přehozenou do vody. Nepřežil pokousání a vážné hluboké rány, přestože byl kolegy převezen na břeh a do nemocnice.

Více než dvě desítky filmů sbírajících ocenění na filmových festivalech po celém světě, nové festivalové sekce, významní hosté – Festival íránských filmů se ve svém třetím roce rozrůstá nejen dramaturgicky, ale i rozsahem. Po dvou úspěšných ročnících, mapujících zajímavou historii íránské kinematografie, se letošní dramaturgie zaměřuje na výběr ze současné filmové tvorby. Pod názvem „Írán: Jiný pohled“ předvede od 8. do 12. ledna řadu cenami ověnčených snímků etablovaných a mezinárodně respektovaných tvůrců. Nově si budou moci filmoví nadšenci vychutnat aktuální íránskou kinematografii nejen na plátnech kina Světozor, ale také v prostorách Bio Oko.

Prodej vstupenek v ceně 100,– Kč na www.kinosvetozor.cz či prostřednictvím stránek festivalu. Více informací a program na www.iranianfilmfestival.cz nebo www.kinosvetozor.cz a www.biooko.net. Standardně budou všechny filmy s českými i anglickými titulky, budou tak přístupné i anglicky mluvícím divákům.

Soutěžní sekce představí divákům řadu mezinárodně ceněných snímků v čele s filmem Parvíz režiséra Majida Barzegara. Snímek sleduje muže, který je v 50 letech donucen se osamostatnit poté, co se jeho otec rozhodne znovu oženit. S náhlou změnou se nedokáže vyrovnat a v boji proti domnělé křivdě podniká šokující kroky. Parvíz patří k divácky nejúspěšnějším současným íránským snímkům a zároveň si odnesl i mnohá filmová ocenění včetně Ceny poroty z festivalu v San Sebastianu. Za pozornost stojí také drama Zasněžené sosny, celovečerní režisérský debut Paymana Moaadiho. Kromě divácké ceny, kterou si odnesl z největšího a nejstaršího íránského filmového festivalu zaujal mimo jiné na Berlinale, kde představitel hlavní role získal za svůj výkon Stříbrného medvěda.

Program doplní Perská noc plná íránské hudby, tance a pochoutek v 360° bar&lounge pražského hotelu Fusion a seminář Dějiny íránské kinematografie vedený Vierou Langerovou.

Nízkonákladová letecká společnost Wizz Air oznámila od 31. března novou linku mezi Prahou a Tel Avivem. Cena jednosměrných letenek začíná na 1500 Kč, obvyklejší budou ceny mezi 2500 a 3000 Kč. Linka nabídne pravidelné lety třikrát týdně v pondělí, středu a pátek letadly Airbus A320. Oznámení přichází nedlouho poté, co izraelská společnost El Al potvrdila, že 30. března zahájí provoz nízkonákladové společnosti UP by ELAL.

Civilní letecká doprava byla loni nejbezpečnější v historii. Podle statistik serveru http://aviation-safety.net při 29 haváriích letadel s počtem pasažérů 14 a více, zemřelo 265 cestujících, což je výrazně méně než v minulých letech:
2012 – 475 mrtvých (23 havárií)
2011 – 524 mrtvých (36 havárií)
2010 – 943 mrtvých (32 havárií)
V letech 2000, 2002 a 2005 překročil počet obětí 1000, průměr za posledních deset let je 719 mrtvých při 32 haváriích.

Největší nehodou loňského roku byl pád Boeingu 737–500 letecké společnosti Tatarstan Airlines. Letadlo havarovalo 17. listopadu během pokusu o přistání na letišti v Kazani a zahynulo všech 50 lidí na palubě.
Druhou největší tragédií byla havárie letadla společnosti Lao Airlines, při které zemřelo 49 lidí. Letoun ATR 72 se 16. října během vnitrostátního letu z hlavního města Vientiane do Pakse v jižním Laosu zřítil do řeky Mekong.
Podle počtu obětí byl třetí největší havárií loňského roku pád letadla Embraer 190 mosambické společnosti Linhas Aéreas de Moçambique, které se zřítilo při letu z Mosambiku do Angoly na západní mosambické hranici (původní zprávy označovaly jako místo pádu národní park Bwawata v Namibii). Podle vyšetřovatelů hlavní pilot způsobil pád úmyslně a zabil 33 lidí.

V loňském roce zemřeli i cestující ukrajinské společnosti South Airlines (při přistání na letišti v Doněcku), kazachstánské SCAT Airlines (na vnitrostátní lince do Almaty), mexické společnosti Aéreo Servicio Guerrero (pád Cessny v Sierra de la Giganta). Tragédii se nevyhnula ani druhá největší jihokorejská společnost Asiana Airlines. Boeing 777 při příliš rychlém přistání v San Francisku zavadil ocasem o ranvej a odchýlil se z přistávací dráhy – zemřeli tři lidé.

V letošních statistikách tak není jediná havárie s počtem přes 100 mrtvých, v roce 2012 byly takové dvě – pád letadla Dana Air v Nigérii (153 mrtvých) a Bhoja Airlines v Pákistánu (127 mrtvých). Největší počet obětí v posledních pěti letech přinesl pád letadla Air France do oceánu během letu z Rio de Janeira do Paříže v roce 2009 – 228 mrtvých.

Světoznámý prehistorický komplex menhirů Stonehenge má nové muzeum, které leží přibližně dva kilometry od památky, která je jedním z 28 britských míst na seznamu světového dědictví UNESCO. Od kamenného kruhu se návštěvníci dostanou do muzea pěšky, nebo vagónky taženými Land Roverem. V muzeu se zájemci seznámí s neolitickou kulturou a životem v době stavby Stonehenge a prohlédnou si téměř 300 předmětů, které byly v oblasti vykopány. Do Velikonoc má být zároveň v blízkosti muzea vybudováno několik neolitických domků. Obří kamenný kruh ročně přitáhne na 900 tisíc turistů, 70 procent z nich jsou cizinci. Cena vstupného pro dospělého stoupla na 14.90 £ a pro návštěvy v požadovanou dobu bude nutná rezervace.

Další informace a fotogalerii najdete na:
http://www.english-heritage.org.uk/about/news/stonehenge-transformed/

Evropská unie aktualizovala seznam leteckých společností, které mají zákaz létat do jejích zemí. Na seznamu je celkem 295 aerolinek a řada zemí má na seznamu všechny letecké dopravce. Do EU nesmějí létat žádné aerolinky např. Afghánistánu, Angoly, Zambie, Beninu, Mosambiku, Libérie a dalších převážně afrických zemí. Nově byly na seznam zařazeny všechny nepálské letecké společnosti včetně Nepal Airlines. Největší nepálský letecký dopravce, založený již v roce 1958, se nevyhnul ani letos havárii, v květnu DHC-6 Twin Otter sjel při přistání z dráhy a skončil s křídlem v řece (naštěstí se havárie obešla bez smrtelných zranění). Na seznamu jsou i další nepálské letecké společnosti – mj. Buddha Air, Goma Air, Makalu Air, Sita Air, Tara Air, Simrik Airlines, Air Kasthamandap.
Více na http://ec.europa.eu/transport/modes/air/safety/air-ban/index_en.htm

Ostrůvek, který se vynořil díky sopečné erupci u ostrova Nišino-šima, nadále roste, ale nové jméno ještě nedostal. Nové japonské území má již 300×260 metrů a výšku přes 30 metrů. Vulkanologové věří, že se ostrůvek v dohledné době již neponoří zpět pod hladinu, především proto, že sopka nadále bouří a vytékající láva zvyšuje jeho výšku.

Nišino-šima je součástí Boninského souostroví, ležícího na Ohnivém kruhu, pojmenovaném podle intenzivní seismické a vulkanické aktivity. Nejznámější z Boninského souostroví je skupina Vulkánových ostrovů, tvořená třemi ostrovy včetně ostrova Iwodžima (neboli Ostrov síry), kde za druhé světové války sváděli těžké boje Japonci s americkou armádou. Vulkánové ostrovy byly po válce pod americkou správou, až roku 1968 byly předány Japonsku. Dnes je na jinak neobydleném ostrově Iwodžima japonská vojenská základna. Ostrov Nišino-šima (severně od Vulkánových ostrovů, říká se mu také Rosario Island) byl až do roku 1974 malým zeleným územím, které nezažilo sopečný výbuch 10 tisíc let.

Vynoření nového ostrova vulkanickou činností není neobvyklé. Známý je případ z roku 1927, tedy 44 let po světoznámé zkázonosné erupci sopky Krakatau, kdy se nad hladinou moře v kaldeře rozpadlé sopky objevil nový kráter, který dostal jméno Anak Krakatoa, tj. Dítě Krakatoy. A toto dítě rostlo a rostlo až do dnešních asi 400 metrů výšky nad mořskou hladinu.

11. až 15. prosince hostí pražské kino Lucerna 11. ročník festivalu, který pořádají Italský kulturní institut v Praze a Istituto Luce Cinecittá v Římě.
Mezi nejočekávanější filmy festivalu patří snímek režiséra Paola Sorrentina Velká nádhera (La grande bellezza), který získal Evropskou filmovou cenu v kategorii nejlepší film (ocenění, které je obdobou amerického Oscara), navíc Sorrentino byl vyhlášen nejlepším evropským režisérem. Film vypráví příběh stárnoucího úspěšného novináře i Říma, města, které nikdy nepřestane udivovat a ohromovat. Na festivalu se budou dále promítat filmy Ať žije svoboda (Viva la libertà) režiséra Roberta Andó, který získal Donatellova Davida 2013 za nejlepší scénář a nejlepší herecký mužský výkon, Cestuji sama (Viaggio sola), Itaker, Každý boží den (Tutti i santi giorni) a další.
Všechny filmy jsou v italském znění s českými titulky. Jednotné vstupné na všechny projekce festivalu je 90 Kč.

Izraelská letecká společnost El Al potvrdila, že zahájí od 30. března 2014 provoz nízkonákladové společnosti UP by ELAL. Její letadla budou létat 11 krát týdně z Tel Avivu do Prahy, Berlína, Kyjeva a Budapešti, 6 krát týdně do Larnaky.
UP nabídne mimořádné zaváděcí ceny letenek na lety ve vybraných dnech v období mezi 30. březnem a 30. červnem 2014 za cenu od 1424 Kč (jedna cesta mezi Prahou a Tel Avivem). Až 2 lety denně z Prahy do Tel Avivu s odletem z Prahy vždy v 11:50 a ve 22:15, odlet z Tel Avivu do Prahy vždy v 7:30 a 17:55.
UP – dva typy letenek:
UP Basic – základní letenka, ke které si cestující hradí eventuální dodatečné poplatky za služby, jako jsou zavazadla, určité typy míst k sezení, občerstvení během letu a další – pouze v závislosti na tom, co si vybere.
UP Smart – letenka, která již zahrnuje jak široký rozsah služeb, tak velmi flexibilní podmínky letenky.
Cestující, kteří si zakoupí letenku UP Basic si mohou vybrat svá sedadla předem za úhradu částky $10, za podmínky, že jsou v tom okamžiku příslušná sedadla volná. Mohou zvolit též možnost nerezervovat si za úhradu sedadla v příslušném letu a být usazeni podle toho, která místa budou k dispozici. Cestující, kteří si zakoupí letenku UP Smart jsou oprávněni k tomu, aby jim bylo přiděleno bezplatně místo ve třídě Economy Class Plus, nebo jedno z „Preferred Seat“ nebo ve třídě Economy Class, pokud jsou tato místa volná v okamžiku rezervace a výběru místa. Sedadla mohou být rezervována na webových stránkách UP, nebo prostřednictvím kanceláře společnosti El Al, nebo prostřednictvím cestovní kanceláře (a to nejpozději 3 hodiny před letem), jakož i na letišti.
Na letech pod značkou UP by ELAL budou dvě třídy poskytovaných služeb: třída Economy a třída Economy Class Plus. UP budou využívat flotilu moderních letadel Boeing 737–800 společnosti EL AL.
Prodej letenek bude zahájen 3. prosince 2014.

Otto Placht bývá nazýván malířem džungle, proslul velkými obrazy inspirovanými několikaletým pobytem v jihoamerické džungli u peruánských domorodých obyvatel z indiánského kmene Šipibó. Jeho výtvarná tvorba je velmi silně ovlivněna výtvarným projevem domorodých obyvatel džungle a exotickým prostředím Amazonského pralesa. Peru je pro něj cestou na hranici snu a skutečnosti, cestou ge­omantickou, přechodem do jiného světa i branou vnímání…
Výstava ve Východočeské galerii v Pardubicích uvádí Plachtovu tvorbu z posledních několika let a představuje mnohovrstevnaté vize charakteristické svou živoucí barevností, v nichž se setkávají mýty s každodenním životem místních obyvatel, zážitky z ayahuascových sezení i fascinující pohledy do nitra pralesa.
Rozhovor s O. Plachtem pro www.cestomila.cz:
Když jsem viděl, co s lidmi dělá duchovní turismus…
Výstava ve Východočeské galerii v Pardubicích potrvá až do 2 února 2014.

Na Sumatře stoupá aktivita sopky Sinabung, o víkendu vystoupaly mraky sopečného popela až do výšky 7,5 kilometrů a úřady evakuovaly desítky tisíc obyvatel z vesnic v okruhu do 5 kilometrů od kráteru. Sopka je aktivní už od září a v současné době je varování na nejvyšším stupni 4, což znamená, že vulkanologové očekávají nebezpečnou erupci. Sopka, která až do erupce v roce 2010 spala po 400 let, je vzdálena asi 50 kilometrů od města Medan. Vesnice kolem sopky pokryla centimetr silná vrstva popela a v Medanu se viditelnost snížila na pouhých 20 metrů. Stoupající sopečný popel ovlivnil i leteckou dopravu na Sumatře.

Bezpečnostní situace v zemi se relativně zklidnila a je pod kontrolou vládních ozbrojených složek. Ke dni 12. 11. 2013 egyptská vláda zrušila výjimečný stav v zemi a zákaz nočního vycházení. Přesto MZV doporučuje cestovat do Egypta, s výjimkou rudomořských letovisek, pouze v odůvodněných případech (obchod, studium). MZV však nedoporučuje individuální cestování po Sinajském poloostrově a výslovně varuje před jakýmikoliv cestami do jeho severní části, a to včetně turistického letoviska Taba. Bezpečnostní situace v turistických letoviscích na kontinentálním pobřeží Rudého moře a na jižní Sinaji, jako např. v Hurghadě, Marsa Alam či Šarm aš-Šajchu, je v současné době klidná. Případné výlety mimo tato letoviska doporučujeme pouze v rámci organizovaných cest zajišťovaných cestovními kancelářemi. V celém Egyptě je třeba nadále dbát zvýšené opatrnosti, respektovat pokyny egyptských bezpečnostních složek a zcela se vyhýbat jakýmkoliv veřejným shromážděním. Mezinárodní letiště v Káhiře funguje bez problémů a lze je využívat i pro případné přestupy na navazující linky bez jakýchkoliv omezení.

Kanada zrušila po čtyřech letech vízovou povinnost pro občany České republiky. Po jejím zavedení v červenci 2009 klesl počet českých turistů do Kanady na polovinu. Kanada tehdy zavedla víza kvůli vysokému počtu českých občanů, kteří v zemi žádali o azyl.

Národní muzeum otevírá 15. listopadu 2013 v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur výstavu Čas zámořských objevů, a zahajuje tak nový výstavní cyklus Peníze. Dobrodružná výstava provede návštěvníky dobou, kdy Evropané začali objevovat dosud nepoznané končiny, a seznámí je se světem mořeplavců, výzkumníků, domorodců, otroků, misionářů i pirátů, kteří jsou s tímto obdobím nerozlučně spjati. Výstava na jednom místě představí exkluzivní předměty z českých i zahraničních sbírek: vzácné exponáty z aztécké a incké sbírky Náprstkova muzea, nejcennější obraz Národního muzea od José Márii Velaska Údolí Ciudad de México z hory Santa Isabel a další malby. Návštěvníci uvidí i řadu mimořádných zápůjček ze zahraničních muzeí včetně monumentálního portrétu nejznámějšího mořeplavce světa – Kryštofa Kolumba – ze sbírek Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Řada předmětů bude vystavená v České republice vůbec poprvé.

Dějiny zámořských objevů se pro starý kontinent začaly psát v 15. století, kdy se objevitelské výpravy Portugalců a později Španělů snažily novými námořními cestami dostat k pokladům Východu, obepluly Afriku a nakonec objevily nový svět. Hnací silou těchto expedic byla touha po bohatství nepoznaných krajin – nových komoditách, především po koření důležitém pro chuť a konzervaci potravy. Dobyvatelé ale zároveň toužili po zlatě a stříbře, které tehdejší Evropa potřebovala pro rozvoj ekonomiky a obchodu. Na dobyvačné a obchodní výpravy navázaly v 18. století početné vědecké expedice, které z nových krajů přivážely poznatky o způsobu života i jazycích domorodců, místní fauně, floře a jejich nerostném bohatství.

Čas zámořských objevů je první výstavou z výstavního cyklu Peníze, který přiblíží návštěvníkům Národního muzea fungování světa z ekonomického hlediska. Byly to právě zámořské objevy výprav, přivážejících do Evropy drahé kovy, otroky a nové plodiny, které změnily ekonomické fungování starého světa a život jeho obyvatel.
„Období objevitelských výprav přineslo Evropě nejen zlato a stříbro, ale i dnes úplně běžné zboží jako kávu, čaj, čokoládu, brambory nebo rajčata. Jak to vše změnilo život lidí v Evropě, uvidí návštěvníci na naší výstavě, která je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o historii a lidem s romantickou duší.“ dodává Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

Foto:
Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur