aktuality

Pražské kino Aero uvede od 18. dubna Festival tibetských filmů a filmů o Tibetu 2012, který již šestým rokem připravuje sdružení Potala. Tibetoložka Zuzana Ondomišiová nás upozornila na film čínské režisérky Ma Li Zrcadlo prázdnoty, který se věnuje mnichům v klášteře Seršul a duchovním stránkám života v Tibetu z pohledu čínské režisérky (rozhovor se Zuzanou Ondomišiovou přineseme začátkem příštího týdne).
Na programu bude i film Letní pastviny, který je kronikou několika měsíců mladé tibetské rodiny na tradičních letních pastvinách. Civilizace tibetských nomádů je v posledních desetiletích vystavena sílícím vnějším tlakům a zkostnatělá vládní politika, degenerace pastvin a lákadla moderního světa přiměly mnoho nomádských rodin, aby život na pláních vyměnily za pochybné pohodlí stálého bydlení ve vesnicích a městech.
Film Kökenúr líčí dopad turismu na malou tibetskou komunitu obývající břehy jezera v provincii Čching-chaj. Skrze osudy dětí vydělávajících si na živobytí fotografováním s turisty mapuje vliv, který má příliv čínských investic, podnikatelů a turistů na křehký ekosystém jezera, na život příslušníků místní komunity a na kulturní a religiózní dědictví zdejší tibetské populace.
Více o festivalu a filmech:
www.potala.cz
www.kinoaero.cz

Turecká policie nadále zatýká desítky lidí včetně penzionovaných generálů, kteří jsou obviňováni ze spiknutí proti vládě. Zápas o nadvládu nad Tureckem mezi zvolenými politiky a představiteli ozbrojených sil není nic nového, ale zdá se, že politici mají poprvé navrch. Stovky lidí se ve vězeňských celách ocitly již v minulých letech, koncem března pak začal proces s bývalým náčelníkem generálního štábu turecké armády Ilkerem Başbugem. Čelí obvinění z vytvoření a vedení teroristické organizace. Otázkou zůstává, zda je vyšetřování bývalých armádních špiček důkazem demokratizace země, na níž měla armáda vždy velký vliv.
Petr Kučera, který překládá do češtiny knihy Orhana Pamuka a vyučuje turečtinu a tureckou literaturu o propojení armády a státu říká: „ V Turecku je dodnes závažným problémem to, co politologové a sociologové nazývají „hluboký stát“ (turecky „derin devlet“). Je to vlastně propojení části politické reprezentace (dost často marginálních opozičních skupin) s některými soudci, byrokraty, armádou i paramilitaris­tickými organizacemi. Někdy jsou označováni také za „strážce republiky“ – hlásí se k odkazu prvního prezidenta Atatürka a zasáhnou proti čemukoli, co by mělo zpochybňovat jeho odkaz, či to, co oni takto interpretují. Právě mafiánské struktury tohoto „hlubokého státu“ často stály za rozdmýcháváním násilností v kurdských provinciích i za sérií vražd v nedávné době. Nacionalisté napojení na „hluboký stát“ se pokusili vyvolat etnickou a náboženskou nenávist, aby se zpomalily liberální reformy. Mnohé o propojení armády a politiků nebo různých nacionalistických spolků vyšlo najevo v tzv. procesu Ergenekon. Dnes je prostě problémem Turecka střet volené reprezentace, občanské společnosti a stále se liberalizujících médií s touto archaickou strukturou především armádních složek, které nechtějí ztratit své pozice. Vždyť je jasné, že vyřeší-li se kurdský problém, nepotečou do armády tak obrovské finanční prostředky.“
Více v rozhovoru s Petrem Kučerou o Turecku minulém i současném

Indonésie patří mezi endemické oblasti, kde ročně onemocní filariózou zhruba 12 000 osob. Dle nedávných průzkumů onemocní téměř každý obyvatel východního Kalimantanu. Parazitární infekce se přenáší komáry a na světě je nakaženo filariózou odhadem na 80 milionů lidí. V Indonésii se vyskytují celkem 3 druhy hlístic: Wucherichia bancrofti, Brugia malayi a Brugia timori. Hlístice se usazují v mízních uzlinách, ucpávají je a způsobují nemoc elefantiázu, která je jedním z projevů filariózy. Jedná se o abnormální zvětšení napadených částí těla, které se projevuje především na nohách (tzv. sloní noha), ale i na pohlavním orgánu. Kůže nápadně tvrdne a působí bolesti. Existuje také oční varianta filariózy, kdy se vlasovec loa loa usadí pod spojivkou a způsobuje závažné záněty oka.

Na tzv. černou listinu leteckých společností, které mají zakázáno létat na letiště v Evropské unii, přibyla další jména, mezi nimi i venezuelské státní aerolinie Conviasa a všechny libyjské aerolinie.
EU zatím nezakázala lety dalším dvěma venezuelským společnostem Estelar Latinoamérica a Línea Turística Aereotuy, hodlá jim ale věnovat zvýšenou pozornost. Na černé listině rizikových aerolinií, které nesplňují bezpečnostní standardy EU je nyní 279 společností z 21 zemí světa.

Výstava Doly a hutě v pražské galerii Rudolfinum nabízí jedinečný soubor 97 černobílých fotografií průmyslových krajin. Jejich systematické dokumentaci se autoři věnovali více než 40 let, fotografovali od počátku šedesátých let nejen v Porůří, ale také ve Velké Británii, Belgii, Francii i USA. Frontálně zachycené průmyslové budovy povýšili na autonomní estetické objekty, připomínající průčelí středověkých katedrál.
Výstava potrvá do 3. 6. 2012
www.galerierudolfinum.cz

Židé slaví dnes večer se západem slunce svátek Pesach, připomínající vyjití izraelského národa z egyptského otroctví. Svátek trvá až do pátku 13. dubna a bývá nazýván „svátkem nekvašených chlebů“. Podle Tóry totiž Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb z těsta nevykvašeného (v podstatě jen pražené moučné placky rozdělané ve vodě) – macesy. Tóra dále přikazuje, že se po celý svátek Pesach nesmí nic kvašeného jíst.

Návštěvníci pražské botanické zahrady se i letos mohou těšit na výstavu něžných tropických krasavců ve skleníku Fata Morgana. Největším zážitkem je sledování líhnutí motýlů z kukel. Ty v pravidelných zásilkách přicházejí po celou dobu trvání výstavy z motýlí farmy v anglickém Stratfordu nad Avonou. I letos budou velkou atrakcí ptakokřídelci, kteří patří mezi největší denní motýli světa.
Skleník Fata Morgana bude tropicky motýlový až do 29. dubna. Otevřeno bude i na Velikonoční pondělí.

Každoročně se na Velký pátek na Filipínách nechá přibít na kříž asi 20 věřících. Většina z nich ve vesnici San Pedro Cutud, kde se připomenutí zabití Ježíše Krista tradičně účastní desítky tisíc lidí včetně tisíců turistů a některých evropských velvyslanců. Církev odsuzuje tyto drastické praktiky a snaží se věřící od okázalých projevů veřejného pokání odradit, filipínští křesťané ze San Pedro Cutud se však brání a tvrdí, že od roku 1950, kdy tradice vznikla, žádní z přibitých na kříž neměli vážné zdravotní problémy. Hřeby jsou po celý rok naloženy v alkoholu a před použitím postříkány svěcenou vodou.

Nízkotarifová letecká společnost SmartWings zavádí od 28. dubna 2012 pravidelnou linku z Prahy do Atén. Linka bude provozována 3× týdně (Po, St, Pá). Kromě Atén nabízí nově SmartWings na léto také pravidelné lety z Prahy na ostrov Skiathos (od 8. června 2× týdně) a z Ostravy na ostrov Lesbos (od 2. června 1× týdně).
Dalšími novinkami letního letového řádu je zavedení pravidelného leteckého spojení Praha – Bilbao (od 1. června 2× týdně) a Praha – Alghero na Sardinii (od 24. května 2× týdně). Současně SmartWings navýší od 1. června frekvence letů do kyperské Larnaky ze současných 2 frekvencí týdně (Po, Čt) na čtyři (Po, Út, Čt, Pá).
www.smartwings.com

Etiopské úřady v současné době připravují změnu praxe, kdy jsou vstupní turistická víza vydávána při příletu na letišti. MZV ČR doporučuje před cestou do Etiopie ověřit aktuální podmínky vstupu na Velvyslanectví Etiopie v Berlíně, popř. si do vyjasnění situace a potvrzení platnosti dosavadní praxe zajistit etiopské vízum ještě před příletem do Addis Abeby.

Španělská diva La Shica, to je flamenko mimo všechny kategorie křtěné hip hopem, funky, rockem a brazilskými rytmy. La Shica, hvězda festivalu United Islands 2008 a Colours of Ostrava 2010 se vrací do Prahy na samostatný koncert, který se koná 4. dubna v Divadle Archa.
La Shica pochází z marockého španělského území Ceuty, flamenco studovala v Madridu a tam vystupovala v klubech, zvaných tablaos. Sestavila kapelu a již prvním albem Trabajito de chinos (2008) na sebe přitáhla pozornost. Hvězdu z ní udělaly úspěšné koncerty a další deska Supercop (2010).
Více na www.archatheatre.cz

Cestování do určitých oblastí Egypta, a to zvláště s ohledem k posledním událostem v zemi, může být spojeno se zvýšeným rizikem pro české občany. Jedná se zejména Sinajský poloostrov, větší města (Káhira a Alexandrie), severní Egypt (delta Nilu) a západní hranici s Libyí.
Situace v turistických letoviscích u Rudého moře je v zásadě klidná a bezpečná. Ministerstvo zahraničních věcí ČR však doporučuje zvážit jakékoliv cesty českých občanů mimo tato letoviska, zejména v případech individuální turistiky.
MZV ČR připomíná občanům, kteří hodlají cestovat do Egypta, možnost registrace v systému DROZD, který je k dispozici na webové stránce ministerstva http://drozd.mzv.cz/.

Skupina armádních důstojníků, která si říká „Národní výbor pro obnovu demokracie a státu“ obsadila prezidentský palác v hlavním městě Mali Bamaku a provedla státní převrat. Jako důvod svého postupu uvedli pučisté nedostatečnou podporu prezidenta A. T. Tourého armádě, která dlouhodobě čelí tuaregským povstalcům na severu země. Podle Al Jazeery se prezident ukrývá na nejmenované vojenské základně, jejíž velitelé mu zůstali věrní. Údajně jsou uzavřeny všechny pohraniční přechody a také letiště v Bamaku. V Mali se v posledních měsících stupňoval ozbrojený odpor Tuaregů proti státní moci. Rebelové si troufli i na útoky na města a jejich vojenské posádky. Došlo i k několika únosům turistů dokonce přímo ve starém obchodním městě Timbuktu. Zatímco Festival v poušti u Timbuktu se ještě začátkem roku konal, další tradiční kulturní akce, jako například tuaregský festival v Anderamboukane, jsou z bezpečnostních důvodů rušeny. Cestu do Mali rozhodně nelze doporučit.

Výstava 125 originálů zkamenělin ze slavné německé lokality Messel v Moravském zemském muzeu v Brně končí 7. dubna. Od poloviny 19. století probíhala v Messelu (stát Hesensko) rozsáhlá těžba, která skončila v 70. letech minulého století. Dnes je lokalita vzhledem k unikátním nálezům zkamenělin pod přísnou ochranou organizace UNESCO. Zkameněliny z Messelu jedinečně dokumentují raná stádia evoluce savců. Bylo zde objeveno na 45 jejich druhů (předchůdce dnešního koně, netopýři, vačice, lemurovití savci, hlodavci i primitivní mravenečník). Lokalitu proslavil i objev fosilie Darwinius masillae pokládané za jednoho z prvních primátů. Vedle savců je lokalita věhlasná nálezy ptáků, krokodýlů, hadů, žab i hmyzu. Messel tak otevírá okno do historie Země krátce po zániku dinosaurů, kteří vyhynuli na Zemi před 65 miliony let. Přeneseně je Messel nazýván paleontologickými Pompejemi. Výstava se již konala ve významných evropských muzeích (Basilej, Stuttgart, Oslo, Leiden, Münster, Kassel).
Více na www.mzm.cz

V očekávání barmského jara (aneb poměry a vize před doplňkovými volbami v dubnu 2012)
Kdy: 21. 3., od 18 hodin
Kde: Restaurace Cafe Therapy (zadní salónek), Školská, Praha
Hosté: Barmské centrum Praha (Sabe A. Soe, ředitelka); Orientální ústav AVČR (Dr. Jan Bečka, barmanista)
Program zahrnuje diskuzi o Barmském jaru v historicko-politickém kontextu, přednášku o projektech a zkušenostech Barmského centra Praha, přednášku o projektech o. s. ADRA v loňském roce a o projektech očekávaných v roce 2012; promítání krátkých dokumentů z Barmy/Myanmaru převážně o situaci v Karenském státě a pohraničních oblastech; ochutnávku pokrmů a čajů z Barmy/Myanmaru.
https://www.facebook.com/jedudobarmy

Čtyřiašedesátiletý britský spisovatel indického původu Salman Rushdie se před dvěma měsíci kvůli hrozbám zabití neobjevil mezi přednášejícími na literárním festivalu v Jaipuru, o víkendu ale přednášel v Dillí na konferenci pořádané India Today. Ve svém projevu nešetřil kritikou na adresu indických a pákistánských politiků, především Rahúla Gándhího a Imrana Khana. Podle Rushdieho podlézají islámským duchovním a přispívají tak k nekončícím protestům mullů a fanatických muslimů proti všem vyjádřením svobodného názoru.
„Kombinace náboženského fanatismu, politického oportunismu a veřejné apatie poškozuje Indii a svobodu projevu, na níž všechny ostatní svobody závisí“, pronesl Rushdie. Podle jeho názoru je zneužití románu Satanské verše, který vyšel před téměř čtvrtstoletím, jasným signálem vzrůstající netolerance v indické společnosti: „Co se v Indii stává čím dál tím běžnější, je kulturní válka proti všem formám umění. Každý den muslimové šikanují ostatní komunity s tvrzením, že je urážejí. Lidé v Indii jakoby převážně spali, nevnímají, co se děje. Měli byste se probudit,“ zdůraznil Rushdie.
Na protest proti Rushdieho projevu odřekl svou účast mj. i Imran Khan, vůdce Pákistánského hnutí za spravedlnost založeného v roce 1996. Jeho strana sice oficiálně podporuje svobodnou výchovu a odmítá náboženskou netoleranci, ale Imran Khan odmítl přijet na konferenci, neboť Rushdie ve své knize před čtvrtstoletím urazil cítění muslimů. Na oplátku ho Rushdie přirovnal k libyjskému diktátorovi Kaddáfímu a to nejen díky jejich fyzické podobě: „Až se bude natáčet film o Kaddáfím, měl by ho hrát Imran Khan“. Rushdie na konferenci přiznal, že není věřícím člověkem a že nesdílí představu nedotknutelných posvátných názorů.

Ve věku 89 let zemřel vůdce egyptské koptské církve Shenouda III. Pro většinu koptů, kteří tvoří necelých deset procent obyvatel Egypta, byl Shenouda III. „ikona moudrosti, rozumu a poznání, člověk odvahy a cti“. Do funkce byl Shenouda III. jmenován v roce 1971 a jeho působení v čele koptské církve nebylo bezproblémové, stejně jako vztah egyptské muslimské většiny ke koptské menšině. V 80. letech strávil Shenouda III. několik let ve vyhnanství v pouštním klášteře a i v dalších letech se zasazoval o rovná práva koptských komunit v Egyptě.

17. března slaví Irové po celém světě svátek svého patrona – sv. Patrika. Slavit se bude i v pražských irských hospůdkách (James Joyce a Caffrey´s Irish Bar), které se zabarví do zelena a v nichž vás uchvátí slavnostní nálada, irské pivo a hudba. Irskou hudbu si poslechnete v podání českých i irských muzikantů, velký koncert začíná dnes již ve 14.30 na Staroměstském náměstí. A užijete si i tradiční irské tance.
Program na www.irishmusicfestival.cz

Tip na víkend: V neděli 18. března vás čeká bohatý program pro děti i dospělé, tematické prohlídky židovského muzea a Zadní synagogy v kostýmech, výroba purimových masek, příběh o odvážné královně Ester, ochutnávka tradičního cukroví – Hamanových uší. 16:30 hod. – přednáška: Purimové příběhy nejen z Persie (Šlomo Kučera, rabín brněnské Židovské obce, přiblíží historii svátku)

V itinerářích turistů mířících do Kambodži se v nejbližších letech bude stále častěji objevovat jméno Banteay Chhmar. Tento téměř neznámý chrám ztracený v džungli v severní Kambodži je rozlohou téměř srovnatelný se samotným Angkor Vatem, ale nabízí návštěvníkům nedotčené prostředí kambodžského venkova bez tisíců turistů – projde tudy jen několik návštěvníků denně, kteří mohou navíc poznat prostředí tradičních vesnic v okolí ruin. Na rozdíl od slavného Angkor Vatu leží Banteay Chhmar v troskách, podepsal se na něm nejen půl tisíciletí trvající střet přírody a velkolepého lidského díla, ale také desítky let naplněných válkami, genocidou a rozsáhlými krádežemi (za posledních dvacet let zmizely desítky metrů nádherných basreliéfů, některé se podařilo vypátrat a jsou v muzeu v hlavním městě Phnom Penh). Základní stabilizační práce na chrámu provádí nezisková organizace Global Heritage Fund, která se snaží nejen co nejlépe zpřístupnit turistům památky na slavnou khmerskou říši, ale také školit obyvatele okolních vesnic, jak o svá dávná dědictví pečovat a především zajistit co nejlepší ochranu chrámu. Banteay Chhmar je nominován na zapsání na listinu světového dědictví UNESCO. Chrám leží v blízkosti thajských hranic asi 60 km severně od města Sisophon.
Více na adresách (v angl.):
www.visitbanteaychhmar.org
www.devata.org/2010/01/banteay-chhmar-1937-ancient-khmer-city-in-cambodia
http://globalheritagefund.org/banteay_chhmar_cambodia