články - Severní Amerika

Guatemala je podle rozlohy až 104. státem světa a je menší než bývalé Československo. Na jejím nevelkém území ovšem hrozí 29 sopek, tři z nich jsou/byly aktivní v posledních pěti letech – Fuego, Santa María (Santiaguito) a Pacaya. Nejdostupnější a nejnavštěvovanější z nich je Pacaya, z jejíhož kráteru do roku 2014 dlouhodobě a pravidelně vytékala láva. V současnosti podobné lávové představení Pacaya nenabízí, v březnu se ovšem zdálo, že se Pacaya opět probouzí.

Bezkonkurenčně snadno dostupný výhled na Antiguu je ze Cerro de la Cruz kousek do kopce od ruin kláštera Candelaria. Naproti za městem se až strašidelně tyčí sopka Agua, která už v minulosti město zničila, a vpravo neméně hrozivě kouřící Fuego. Kousek dále nahoru socha apoštola Jakuba (Estatua del Apóstol Santiago de los Caballeros), který shlíží na své město stejně jako děsivé vulkány. Apoštol tentokrát netřímá v pravici meč, ale křesťanskou standardu. Pod jezdeckou sochou dva policisté, přece jen, je to už poněkud odlehlé místo, a jeden toulavý pes žeroucí darovaný dlabanec.

Plaza Central je středem života bývalého hlavního města Guatemaly. Před téměř půl tisíciletím tehdejší Plaza Mayor (původní název náměstí) nevypadala tak idylicky. Žádné stromy, žádná fontána, pouze vodní nádrž pro koně a prašný povrch. Náměstí ale žilo, konávaly se na něm trhy, oficiální oslavy, vojenské parády i veřejné popravy.

Ráno na pražském letišti Václava Havla, večer v penzionu Casa Elena v koloniální krásce jménem Antigua Guatemala. Dle názoru mnohých je Antigua nejkrásnějším městečkem Střední Ameriky, v Guatemale neexistuje srovnatelné. A zároveň – přestože je Antigua turistickým místem – se nám v ní otevřel mayský svět, samozřejmě nikoli naplno, ale i tak to bylo otevření fascinující, mayské minulosti i současnosti.

Jednoduše řečeno, v Guatemale (a v Chiapasu) se nám otevřel mayský svět, samozřejmě nikoli naplno, ale i tak to bylo otevření fascinující – mayské minulosti i současnosti.

Milan Jána je tulák srdcem i duší, táhne ho to do všech světových stran, a udává, že na cestách strávil více než sedm let života. V současné době pracuje jako průvodce na volné noze, organizuje a průvodcuje vlastní turistické výpravy a expedice. Jednou z jeho oblíbených zemí je středoamerická Guatemala. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o svém prvním překročení guatemalských hranic před 15 lety, cestování proslulými guatemalskými chicken busy, bezpečnosti v zemi a přepadení na sopce Agua i o setkání s mayským světem a tradicemi.

Olga Vilímková je autorkou řady knih o indiánech Latinské Ameriky, např. Mayové, Učitelkou v Peru, Peruánské mýty a tradice podle vyprávění indiánů. Zároveň publikuje i jazykové učebnice – Základy jazyka kečua a Španělština na cesty do Latinské Ameriky. Guatemala je podle jejího názoru nejkrásnější zemí Střední Ameriky, do které podnikla množství výprav sama, se studenty i jako průvodkyně turistů. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o ztracených městech v peténské džungli, o hrůzách občanské války, mayské kultuře, i o tom, jakou knihu čte nejraději u mayských pyramid.

Roman Tadič se zabývá etnologií a historií Šajenů z Velkých planin. Už v roce 2010 sepsal v knize Cesty do posvátné hory (nakladatelství Volvox Globator) šajenské mýty, čímž přiblížil českému čtenáři šajenskou mytologii, historii a způsob života. Roman Tadič také přeložil známou knihu Šajeni od Johna H. Moora, která vyšla v Nakladatelství Lidové noviny. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Roman Tadič o šajenské představě světa, posvátném slunečním tanci, válečnických spolcích i šajenské současnosti, tedy o tom, kdo je dnes vlastně Šajen.

Nejznámějším a největším termálním pramenem v Yellowstonu je Grand Prismatic Spring v Midway Geyser Basin severně od Old Faithfulu. Byl pojmenován právě pro své nápadné zbarvení, jeho barvy odpovídají duhovému rozptylu bílého světla rozloženého optickým hranolem – červená, oranžová, žlutá, zelená a modrá. Grand Prismatic Spring je fascinující svou barevností, ovšem jeho zabarvení se během střídání ročních období mění, závisí totiž na množství živých organizmů, bakterií a řas. Většinou vídáme uprostřed sytě modrou barvu, která směrem ke krajům přechází do tyrkysové a poté okrové až žluté. A od břehů jako by šlehaly až červené plameny.

Stovky gejzírů, vroucí prameny, fumaroly, jezírka zabarvená do neuvěřitelných barev, pára stoupající ze země… a najednou vám zkříží cestu bizon nebo grizzly. Yellowstone – nejstarší národní park světa – byl už prvními evropskými trapery popisován jako místo ponurých hrůz, síry a kouře. Bylo to přibližně před 200 lety a lidé na východě se těm historkám smáli.

Antelope canyon je velmi obtížné popsat, na to musí mít člověk nejen cestovatelské, ale i básnické srdce. Karel Čapek kdysi napsal, že „na tomto světě má se vidět všechno, vše stojí za vidění“. A já dodávám, zvláště takovou hru světla, barev a kamene. Člověk by rád v těchto místech, které do dnešní podoby vymodelovaly voda a eroze, prolézal volně, bez překážek a podmínek, ale… nic takového, jsme na indiánské půdě, v rezervaci Navahů. V minulosti prý bylo možné jet vlastním autem až k hornímu kaňonu, kdo se chtěl projít, mohl pěšky, ty doby jsou dávno pryč, vládne turistický ruch a musí se vydělávat. Přece nebudete jen tak šlapat Navahům po jejich písku a skalách.

Když Irenu DeLave vybídnete, aby povídala o Guatemale, rozzáří se jí oči a na tváři se objeví šťastný úsměv. Kdysi studovala v USA, cestovala po světě a pak… ji od prvního okamžiku uchvátila Guatemala, mayské ženy a jejich kultura. Od té doby je v Guatemale „jako doma“ a časem vytvořila projekt Love for Guatemala, který na jedné straně pomáhá mayským ženám, na druhé straně zve zájemce o blízké poznání mayské kultury do Guatemaly rovnou do mayských rodin. V rozhovoru pro www.cestomila.cz Irena DeLave vypráví o… Guatemale. Jste zváni…

Pokud někdy některá z vás zatoužila po životě v matriarchátu, vězte, že to není žádný med. V tlupě Amazonek si musíte umět vydobýt své místo. Jinak vás ostatní ženské zadupou. A proto moje začátky u mexických Zapotéků z Tehuantepecké šíje nebyly příliš úspěšné. Asertivní, až agresivní způsoby zdejších žen totiž dokázaly jemnější povahy, jako jsem já, občas pořádně vyděsit.

Fotografka Iveta Kopicová představuje v pražském Centru současného umění DOX projekt zaměřený na současné kubánské umění. Výstava CUBA EN VIVO (Kuba naživo) ukazuje, že umění je v Havaně velkým společenským tématem a reprezentuje nezávislé kubánské umělce, kteří odmítají Kubu opustit. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví Iveta Kopicová nejen o výstavě, ale také o tom, jak na Kubě kultura tepe, o rozpadající se Havaně, a doporučuje koupit letenky a poznat současnou Kubu.

Jak název napovídá, Sequoia National Park je domovem sekvojovců obrovských, nejmohutnějších živých organismů planety. Sequoiadendron giganteum se dožívá požehnaného věku 2 až 3 tisíc let (nejstaršími stromy ale sekvojovce nejsou) a zlatý věk prožíval v časech druhohor, kdy se po Zemi proháněli dinosauři. Přes svou velikost mají malé a na první pohled docela obyčejné šišky (velikost do 7 cm), které se samozřejmě v parku nesmějí sbírat. Turisté ale spíše obdivují a odvážejí ty největší šišky dlouhé až 50 cm, které ovšem nejsou ze sekvojí, ale z místních borovic.

Lenka Philippová vyučuje náboženství africké diaspory na Karlově univerzitě. Ve svém dizertačním projektu se věnuje křesťanským kořenům rastafariánského hnutí a je naším předním odborníkem na afrokaribská náboženství. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o jazyce rastafariánů, návratu Krista v osobě etiopského císaře Haileho Selassieho, hnutí Back to Africa a nevynechává uctívání posvátné marihuany. A dodává, že její užívání bude v nejbližší době na Jamajce legální.

Anita Balejíková je na Jamajce jako doma už od roku 2002. Je autorkou čtyř cestopisných knih o Jamajce a Jamajčané o ní tvrdí, že má černou (jamajskou) duši a že už patří mezi ně. Anita je zároveň turistickým průvodcem na Jamajce a nabízí itineráře, které překvapí svou originalitou. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví, že reggae převálcoval agresivní dancehall, že miluje nebezpečný Kingston a že si Jamajčany nakloníte zábavnou „easygoing“ povahou.

Route 66 je patrně nejproslulejší silnicí světa. Rolling Stones dokonce skladbu Get Your Kicks On Route 66 zařadili jako první píseň svého prvního alba. Route 66 je nejenom snem všech milovníků motorismu, ale i milovníků americké historie. Nepochybně málokdo z těch, kteří projeli Route 66, to zvládli tak stylově, jako Vít Moudrý. Po třech letech příprav a zdokumentování starých, neznámých tras, si užil slavnou Route 66 ze sedla stejně slavného Harley-Davidsona Road King Classic a navíc po dalších čtyřech letech práce vydal knihu Expedice Route 66 – 5000 mil legendami USA. Právě o Expedici Route 66 vyprávěl Vít Moudrý v rozhovoru pro www.cestomila.cz.

Vyrážím z městečka Hilo, jednoho z center havajského Big Islandu, a v Kea ´au odbočuji po silnici č. 130 směrem k jižnímu pobřeží… Najednou je konec. Konec silnice, konec života. Smrtonosná láva zaplavila silnici. Úřední budka, strážník, vstup dále je pro obyčejné smrtelníky zapovězen. Pokud… strážník nechybí na svém místě. A tak obcházím ceduli „AREA CLOSED, HAZARDOUS“ a vydávám se na nedlouhou zakázanou trasu přes rozsáhlá havajská lávová pole.

Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. je vedoucím Střediska ibero-amerických studií FF UK. V rozhovoru pro www.cestomila.cz vypráví o Mexiku, vztazích Mexičanů ke gringům, o bezpečí a nebezpečí na cestách Mexikem i českých kořenech mexického folklóru. A doporučuje naučit se před cestou do Mexika alespoň základům španělštiny.